Albinismus a zrak
U všech typů albinismu se vyskytuje postižení očí různého stupně. Jedná se zejména o stupně různé slabozrakosti. V některých případech se může objevovat praktická nevidomost. K postižení očí dochází z důvodu nedostatečné tvorby pigmentu, která je nesmírně důležitá pro správný vývoj očí ještě před narozením. Důležité je množství pigmentu v očích, čím více, tím lépe pro stav vidění.
Co se v očích stane?
Vlivem nedostatku pigmentu může dojít k narušení zejména fovei. Fovea je důležité místo na sítnici, která umožňuje přesné vidění. Ke svému růstu potřebuje fovea dostatečné množsví pigmentu. Lídé s albinismem kvůli tomuto nejsou schopni vidět detaily, nemohou na ně zaostřit jako jedinec se zdravým zrakem, nejsou toho schoplni. V některým případech ano, ale záleží na vzdálenosti a velikosti detailu. Někdy se stává, že se snažíte zaostřit a výsledkem je rozmazaná skvrna. Samozřejmě pro proces zaostření jsou důležité vnější podmínky, například správné osvětlení. V šeru nebo při únavě očí je to téměř nemožné.
Dále je pro albinismus specifické jiné uspořádání nervových vlákem mezi okem a mozkem.
Tyto dvě okolnosti ovlinují vidění u osob s albinismem v různé míře. Jsou také hlavními ukazateli pro albinismus, proto u diagnostiky stačí prosté oční vyšetření.
Stupeň postižení
U albinismu se vyskytuje postižení očí různého stupně. Jedná se zejména o stupně různé slabozrakosti. V některých případech se může objevovat praktická nevidomost. Důležitým hlediskem pro posuzování stupňů je zraková ostrost neboli zrakový vizus. Při určení zrakové ostrosti je důležitá vzdálenost, ze které je jedince schopen vidět pozorovaný předmět. Například, když zdravým zrakem přečtete nápis na budově ze vzdálenosti 30 metrů, zjistíte z jaké vzdálenosti je schopen nadpis přečíst jedinec s albinismem. Může to být například vzdálenost 2 metry. Vznikne zlomek nejprve vzdálenost poškozeného zraku 2 a pak vzdálenost zdravého zraku 30, zlomek je 2/30 a to je zraková ostrost. Zraková ostrost je velmi důležitá nejen při určení stupně slabozrakosti, ale i například pro prostorovou orientaci, kdy zjišťujeme, jak jedinec vidí překážky.
Rozlišujeme tyto stupně dle zrakové ostrosti
|
Kategorie zrakového postižení |
Hodnota zrakové ostrosti |
|
Střední slabozrakost |
6/18 až 6/60 |
|
Těžká slabozrakost |
6/60 až 3/60 |
|
Těžce slabý zrak |
3/60 až 1/60 ( počítání prstů na vzdálenost jeden metr) |
|
Praktická nevidomost |
1/60, zanechán světlocit |
|
Úplná nevidomost |
Ztráta světlocitu |
Oční vady u albinismu
Nezáleží jaký typ albinismu máte, problémy očí jsou u všech stejné nebo velmi podobné. Typickými vadami jsou světloplachost a nystagmus. Tyto dvě vady jsou zastoupeny nejvíce. Dále to mohou být: astigmatismus, šilhání neboli strabismus, krátkozrakost, dalekozrakost. Korekce brýlemi nebo kontaktními čočkami je v určitě míře možná. Ale většinou nelze korigovat úplně, pouze zmírnit následky albinismu.
Světloplachost
Světloplachost je oční vadou, která velmi ovlivňuje osobám s albinismem život. Osoby a albinismem jsou velmi citlivé na světlo. Mnoho lidí o sobě říká, že jsou světloplaší. V tomto případě je to jiné, světloplachost může způsobit až bolest očí nebo velmi nepříjemné pocity ve vidění, kdy máte pocit, že nic nevidíte a zcela se ztrácíte.
Nejagresivnějšími jsou sluneční paprsky a světla, která směřují přímo do očí. Proto je vhodné vždy volit světlo, které nesměřuje na jedince ze předu, ale vždy raději ze strany, ze zadu, z vrchu.
Zajímavostí je, že osoby s albinismem nemají rádi tmu ani šero. I když kvůli světloplachosti by bylo logické, že tyto prostředí budou preferovat. Kvůli slabozrakosti potřebují na práci velmi dobré osvětlení.
Co nikdy neděláme?
Nedíváme se do slunce.
Nesvítíme jedinci a albinismem přímo do očí například baterkou. Při očním vyšetření lékař do očí svítí jelikož to je základ celého vyšetření. Zde je jedince připravený a po skončení vyšetření chvilku počká než odezní oslnění.
Co děláme ?
Dáváme pozor při přechodech ze stínu na slunce a naopak. Při přechodu ze tmy na světlo a naopak. Je důležité vždy, aby oči měly čas zkoncentrovat se na dané prostředí. Přechody mohou být nebezpečné například při pohybu venku, jízda na kole, běh.
Na slunci používáme brýle s různě zatmavenými skly. Stupeň a barvu zatmavení je možné vyrobit na míru.
Nystagmus
Nystagmus u albinismu komplikuje vyšetření očí. Nystagmem rozumíme rychlé pohyby očí, pravidelného směru ze strany na stranu. Tyto pohyby jsou vůli neovlivnitelné, znamená to, že je nelze potlačit. Nystagmus může mít různou frekvenci. Zrychluje se například při snaze se na něco soustředit nebo s únavou očí. Zpamaluje se při tom, když jsou oči v klidu, relaxují. Nystagmus nelze korigovat ani odstranit.
Problémem u nystagmu je například neschoponost udržet pozornost na pozorovaný předmět. Npříklad situace: dívejte se pouze do červeného světélka před sebou.
Astigmatismus
Astigmatismus je zakřivení rohovky. Toto zakřivení způsobuje ve vidění doformaci obrazu. Nelze odstranit, korigujeme cylindrickými skly.
Šilhání
Pro šílhání neboli strabismus je typické nerovnoměrné postavení obou očí při pohledu rovně před sebe. U osob s albinismem se přistupuje k odstranění, které zlepšuje vzhled očí.
Dalekozrakost
Dalekost je neschopnost vidět na blízko. Koriguje se brýlemi.
Krátkozrakost
Neschopnost vidět na dálku. Koriguje se brýlemi.
Vzhled očí
Vzhled očí je u osob s albinismem nápadný. Většinou jsou nevýrazné a velmi světlé, včetně řas. Při silnějším světle, které na ně směřuje mají tendenci se přivírat.
Nápadný je rovněž nystagmus, rýchlé pohyby očí. Většinou u rodiču první podezření, že je něco v nepořádku, vzníká na základě těchto pohybů. Druhým signálem je, že děti nereagují na světlo.
Barva očí je odvislá od množství pigmentu v očích. Může být od světle modré až po hnědou. Většina lidí si myslí, že osoby s albinismem mají barvu očí červenou.
Oči se mohou zbarvovat do červena na světle a to zorničky hlavně. Je to z toho důvodu, že v očích není pigment, tudiž jsou oči průhledné až do zadní častí oka, která je červená, protože je tam plno cévek.
Oči na světle 
Oči v šeru 