Příběh pana Jiřího

Dobrý den,

Do školy pro slabozraké jsem chodil od čtvté třídy. Škola byla v Koperníkově ulici a internát na Francouzské. Po škole jsem se šel učit spojovým mechanikem a potom po vyučení jsem si při práci udělal střední školu. Nyní jsem v invalidním důchodu po mozkové mrtvici. Na setkání se těším, a předpokládám, že nebudu zklamán. S albinismem bojuji celý život. Například nemohu se opalovat na slunci. Zčervenám a potom zase zbělám. Jinak životem proplouvám snad dobře. Mám dvě děti a tři vnoučata. Čtvrté na cestě. Žena mi před více než deseti lety zemřela. Od té doby jsem sám. V červnu mi bylo 60 let a dělat mohu vše. Jo a po vyučení jsem pracoval tři měsíce v Moskvě. Tam jsem si vyzkoušel ruštinu. Práci s počítačem zvládám bez problému. Bydlím na vesnici v okrese Beroun. Mám psa, kterému sousedě říkají Kájínek, protože mi utíká. Mějte se hezky.